Vrchol evoluce? Zásadní fotoaparát X řady Fuji? Jaké je srovnání s předchůdci? Obstojí?
Několik týdnů mám možnost jako reportážní fotograf pracovat s novým tělem Fujifilm X-T5. Jednou větou – pro mě splněná přání. A mohu srovnávat, protože jsem měl možnost pracovat se všemi těly této řady, včetně Pro3. Nabízím své ryze subjektivní postřehy z pohledu reportážní, novinářské fotografie:
* X-T1 – dodnes toto tělo ve mně vyvolává emoce. Kdybych byl sběratelem, jedno bych si koupil do vitríny. Rozlišení tak akorát na objektivy první řady. Barevné podání a výstup nezaměnitelný, subjektivně jeden z nejlepších od Fuji dodnes (většinou fotím do jpg, do rawu jen v případě specifických zakázek). Mínusem byl pomalý náběh, při reportáži bylo často rychlejší ostřit manuálně, nebo na předostřenou vzdálenost. Pro krajináře dosud jedno z těl, které bych preferoval. Opravdu se mně po něm stýská. (Tyhle Trosky jsou na X T1 + 55-200 mm f/3,5-4,8 R LM OIS.)
* X-T2 – postupně jsem pracoval s několika těly této řady. Bohužel algoritmus AF někdy neposkytoval dobré výsledky. Zvlášť se staršími objektivy typu 18-55, kde je to asi nejvíc patrné, protože první expozice bývají nezaostřené. Musíte počkat, až se AF „chytne“. V případě 16-55/2,8 nebo 50-140/2,8 je to o hodně lepší, stíhal jsem i atletiku nebo basketbal. Jinak rozlišení a výstup jsou dle mého názoru dostatečné pro reportážní práci. Stále je to tělo, které vzhledem k tomu, za kolik ho dnes lze koupit, dává velmi dobré výsledky.
* X-T3. Tohle je podle mě nejlepší tělo od Fuji této řady v poměru výkon/cena. Algoritmus AF se o skok zlepšil oproti X-T2/Pro2, Není problém se staršími objektivy, které vám pod rukou doslova ožijí. Pro reportážní fotografii ve spojení s bateriovým gripem dle mého dnes nejlepší kombinace. Koupíte ho mírně „jeté“ za nějakých 15-20 tis. Kč, což hodnotu těla vysoko převyšuje. Asi jediné negativum spatřuji v nízkém rozlišení zadního displeje. Na 
sluníčku prostě nevidíte nic. Řeším to tak, že exponované snímky rovnou kontroluji v hledáčku. (Snímky z X-T3 jsou z Vídně – objektivy 16/1,4 a 35/1,4.)
* X-T4. Tělo, které mělo vyplnit mezeru, když ještě nebylo k dispozici X-H2. Je to hybrid mezi tělem pro fotografy a kameramany. Do ruky je o něco větší než řada X T2-3, ale pořád hodně v pohodě. Rozlišení hledáčku a zadního displeje je na úrovni doby – opravdu velmi dobré. 
Dobře se drží a dobře se s ním pracuje. Na druhou stranu je to tělo dobré spíše pro ty, kteří mají potřebu se natáčet na video. Displej na kloubu mě hodně při práci štval. Zvlášť tehdy, když kromě fotografování točíte současně i krátké video a máte ještě k tomu přes boční vstup na USB-C zapojena sluchátka. Jestli tohle někdo používá a je s tím spokojený, chtěl bych ho vidět. Displej přes kabely nejde pořádně natočit, je to neohrabané, na hranici 
použitelnosti. Pro fotografování a video bez externích „pomůcek“ dobré, až velmi dobré tělo. Jinak ale za mě hodně kompromisů…
* X-T5. První dojem: Je to malé, hodně malé, tak na úrovni X-T1. Musel jsem si jedno dvě focení zvykat. Jinak se ale nechci opakovat. Když jsem psal svůj pohled na X100V (ZDE), tak mě přišlo, že nevím, co by tento fotoaparát ještě měl ještě mít, aby byl dokonalý. Snad jen, aby se blížil Leice Q2, což je pro mě osobně vrchol pro reportážní a dokumentární fotografii. Prostě máte objektiv 28/1,7 a namáčknutím tlačítka měníte výřez na 35, 50 a 75 mm (EQ 35 mm). Kdo s tím měl možnost někdy pracovat, musí to ocenit. Ty peníze bych za to ale nikdy nedal. Ono to do jisté míry platilo i pro X100F (ZDE).
A teď si vezměte, že mám kombinaci X-T5 + Fujinon 18/1,4. Na jedno volitelné tlačítko jsem si nastavil posun, že namáčknutím nám crop 1,4 a 2. Tedy až zhruba „padesátku“. Při rozlišení čipu 40 Mpx si to můžete dovolit. A vezmu-li s sebou na reportáž ještě můj neoblíbenější Fuji 56/1,2, tak mám při ekvivalentu kinofilmu k dispozici i slušný teleobjektiv. To vše při světelnosti 1,4 (1,2).
Jasně, někteří namítnou, že si to mohu oříznout v Rawu, ale já jsem ze staré školy, komponuji snímek na celou plochu hledáčku bez ořezů. Ani nevíte, jak si to užívám. Hlavně tu světelnost při otevřené cloně. No, co mám k dispozici X-T5, tak 16-55 většinou zůstává doma.
Jinak je tohle tělo opravdu vrcholem evoluce. Zobrazení v hledáčku a na zadním displeji bez kompromisů. Nejlepší stabilizace, kterou jsem kdy měl, patnáctina z ruky není problém. Také AF se zdá být minimálně stejný nebo lepší, než je u X-T4.
Nejvyšší rozlišení a ani ten „skládaný obrovský megaformát“ nepoužívám, tak neumím posoudit, ale pro běžnou práci především s pevnými objektivy je to tělo nejvyšší současné třídy napříč všemi výrobci. A protože mám možnost srovnání s plnoformátovými zrcadlovkami Nikon, tak při nižších hodnotách ISO (1600-3200) mohu subjektivně tvrdit, že je výstup z X-T5 lepší. A srovnejte si ceny Nikonu D5 s Nikkorem 24/1,4. Legrační!
Co se týká základního představení X-T5, tak myslím, že vyčerpávající je pohled Pavla Vávry (ZDE). Já jsem chtěl pouze přidat své postřehy z praxe.
Závěr:
Fujifilm X-T5 není jen vrcholem evoluce této řady, ale díky návratu k výklopnému displeji typu X-T3 a díky vymoženostem typu navýšení celkového rozlišení na 40 Mpx umožňuje kreativní práci pro několik kategorií fotografů a kameramanů. Je to univerzální tělo bez kompromisů pro reportážní fotografy, pro fotografy architektury, pro produktovou fotografii i pro reportážní video, pokud ovšem nebudete masochisticky trvat na tom otočeném zadním displeji, abyste se rovnou viděli. A X-T6? V pohledu dneška ani nevím, co bych tam chtěl mít…
A jen malá odbočka k řadě X-Pro. Tady jsem pracoval pouze s tělem Pro3. Nemohu si odpustit, že ho chápu spíš jako nástroj pro fotografy, kteří by rádi fotili na Leicu M11, ale mají peníze jen na Fuji. A chápu, že si za to zasloužím kritiku, ale vyjádření představitelů Fujifilmu, že to je pro fotografy, kteří se soustředí jen na fotografovanou scénu, je pro mě ve třetím desetiletí 21. století hodně přitažené za vlasy. To by dobře obstálo v dobách „analogu“.
Výklopný zadní displej, zaklapnutý vždy, když jsem ho potřeboval, mě přišel jako úlet. Asi dva roky jsem sám sebe přemlouval, že jsem „umělec“, a že přece mohu kontrolovat výsledky v hledáčku, nebo displej prostě nepoužívat a nechat se „překvapit“ až na monitoru. Ale asi nejsem umělec. A kdo měl tohle tělo někdy na stativu a je spokojen, tomu já nerozumím, myslím, že se to skoro vylučuje…
A tak doufám, že X-Pro4 bude mít displej zase „normální“ a inženýři z Fuji přestanou experimentovat, aby každému tělu dopřáli jiný zadní displej…
Aby ale nedošlo k omylu, jsem Fujista a tuhle značku ve svém okolí náruživě propaguji a podporuji, dle mého je to v současnosti nejlepší značka na současném trhu! Dává mně radost z fotografování, je jen málo dnů v týdnu, kdy bych nefotil…