Jen jednou za svůj fotografický život jsem na objektiv čekal déle. Před víc než 20 lety jsem si v Japonsku objednal manuální Nikkor 2,8/24 mm a čekal rok, než ho v malosérii vyrobili a dodali. Na konci loňského září jsem objednal nový Fujifilm 23/1,4. Přišel koncem března.
Dnes už máme za sebou první akce, maje srovnání s původní 23/1,4, tenhle je o několik kroků dál, recenze nelhaly. Byť si potrpím na skla a těla Made in Japan, tenhle objektiv z Filipín je zpracováním jako z Japonska (a jsem raději, že není z Číny!). Zpracování je bez kompromisů, kovové tělo, radost jej vzít do ruky. Autofokus – tady není co řešit, mám slušnou výbavu objektivů Fuji, jednoznačně je tenhle nejrychlejší. Kresba. Opět se jen mohu opakovat. Ostrost. Dosud mám za nejostřejší objektiv z těch, co mám, 56/1,2. Tenhle je minimálně stejný, možná lepší. A zarmoutím kolegy s původní výbornou 23/1,4, tohle nové sklo je ještě o třídu ostřejší. Co třeba já často řeším při zakázkách architektury, je ostrost v rozích. Z toho, co mám zatím odfoceno, i tady je to na clonu 1,4 hodně, hodně dobré, na vyšší clonu můžete tisknout velkoformát. A jen dovětek – objektiv nesoudkovatí, rovné a ostré hrany jsou v jedné přímce. Byť někdo řekne, že se to dá odstranit v SW, je lepší, když je to již na výstupu. Jak je avizováno, mají přijít na trh nová Fuji těla s větším čipem a tohle je nová řada objektivů, které by ten nový formát měly vykrývat. Netuším. Co ale tyhle objektivy dělají na těch stávajících tělech (mám srovnání s Pro3 a X-T4), je výtečné.
Shrnuto: Opravdu není mnoho objektivů, kde bych mohl konstatovat, že je to absolutně bez kompromisů.
(PCH)